← Předchozí objekt | Následující objekt →

10. Kříž na rozcestí v Holšinách

Není gruntovním křížem. Byl vztyčen na obecním pozemku. Na mapách z doby kolem roku 1900 je již vyznačený a v mapách z roku 1842 zde na tomto místě začínal dlouhý pás obecních pozemků, nejspíše obecních pastvin, místa, jež se nehodilo k obdělávání. Lehce zvlněná krajina Rosovic tu přecházela do terénního zlomu. Kolem potoka stálo několik starých chalup Holšína. Právě zde se nachází domek s popisným číslem 6. Tak nízké popisné číslo v Holšinách nenajdeme, vymyká se i pořadí čísel v celé obci. Protože popisná čísla od 1 do 66 tvoří centrum Rosovic, jen číslo 6 tu chybí. Proč kdysi učinili tak zvláštní výjimku a právě toto číslo vyčlenili do samoty v Olšinách nelze spolehlivě zdůvodnit. Mohli zvolit číslo 67, nejbližší historické číslo v Holšinách je 71. Číslo 6 skutečně figuruje ve starých matrikách spíše jako nájemní domek, snad pro potřeby panských lesů. Domek je takto nejstarším stavením v Holšinách; jistě tu stál už v době číslování domů v roce 1770, teprve pak následuje dům č. 71.

Počátky rozvoje. První souvislé domky stály a dosud stojí na staré cestě z Rosovic do Bukové kolem Vackovského rybníka, zřejmě byly součástí bukovského panství. Cesta vedla pouze rovně bez odbočky doleva, kde dříve byly obecní pastviny, táhnoucí se až ke Kamennému vrchu. Tam na okraji katastru byly usazeny zemědělské samoty Cihelků, Petříků a Jechů č. 68, 69, 72; ještě i dnes jsou oddělené. Budoucí rozlehlé Holšiny vznikly zvláštní shodou okolností. Ve druhé polovině 19. století z venkova mizely ovce. Nahradila je prasata. Ta nepotřebovala pastviny, ale kvalitní krmivo, jež při zvýšené produkci tehdejšího zemědělství mohli sedláci dovolit oddělit od svých základních potřeb. Hospodářský rozvoj tehdy následovala vysoká porodnost a nižší úmrtnost novorozenců. Hospodářství neuživila tak velké rodiny, následovala tedy v mnoha oblastech Čech velká emigrace do zámoří, na Volyň nebo do Vídně. Nejvíce mladých odcházelo sloužit do Prahy, ale někteří odmítali opustit domov a jistoty. Inu, nežilo se tu zle, na odlehlých polnostech jim tedy rodiče vyčlenili parcelu na domek, proto můžeme vysledovat ještě i dnes několik shodných příjmení v obou částech obce.

Hornická a řemeslnická osada. Pozemky nevyužívaných pastvin získali nově usazení horníci a řemeslníci, kteří našli práci na Babě pod Studeným vrchem; zde dobývali železnou rudu pro slévárnu ve Staré Huti. Mapa Holšin z druhé poloviny 19. století, ale i zápisy v matrikách dokazují nebývalý rozvoj osady.

Aby mohly být parcely přístupné, byla vybudována spojovací komunikace uprostřed. A to je ta dnešní odbočka doleva u křížku ke Kamennému vrchu. Při této komunikaci byla postavena hospoda „Na Kloboučku“, neboť horníci potřebovali po těžké práci spláchnout prach a pohovořit o práci. Horníci a řemeslníci si nosili práci domů i do hospody.

Kamenný kříž stojí na tehdy nové křižovatce cest podobně jako kříž na rozcestí v Rosovicích. Připomíná, že rozvoj dosud zemědělské obce Rosovice byl v 19. století spojený s budováním hornické osady Holšiny. Kamenný kříž dlouho vévodil křižovatce. Byly vysazeny dvě lípy, aby se prostor ještě více zvýraznil. Bohužel s rozšiřováním osady se vytrácel až zcela zmizel doslova u plotu, v plotě lípy překážely a z praktických důvodů byly zkáceny

Důsledky stavební činnosti. Zřejmě při kácení lip byly poškozeny některé části – zvláště horní segment s nápisem INRI. Tato část kříže se mohla zřítit po pádu nedostatečně zajištěných větví. Nepůvodní železná spona byla vložena při zpětném osazení dílu a zamaskována cementovou stěrkou, také rozlomený litinový nápis pod korpusem Krista byl svařen. Zajímavé je zjištění, že nepůvodní může být i korpus Krista a tabulka. Na ramenech kříže a v horním segmentu nad nimi jsou volné otvory, které jistě nebyly samoúčelné. Předpokládáme, že na nich byl zavěšen jiný rozměrnější korpus a zcela nahoře nápis INRI. S ohledem na rozměry můžeme připustit, že nebyly odlity z litiny, ale vystřiženy z plechu a ručně vymalovány. Kdy se tak stalo? Starší obyvatelé Holšin si pamatují jen současný stav. Na kříži není ani letopočet vztyčení, zápisy obecních zastupitelstev jsou doloženy až od začátku 20 století, jistě by takovou událost radní zaznamenali, ale záznam chybí. Pro náš odhad je důležité, že v obci Dubenec stojí jeden kříž stejné konstrukce s letopočtem 1901. Nejpravděpodobnější období nám vychází spíše konec 19. století. Malba na plechu nevydrží více jak čtyřicet až padesát let, v pohnutých dobách nebylo snadné ji restaurovat, z practicalých důvodů obec pak mohla upřednostnit tehdy rozšířenou a hlavně odolnou litinu - výměna korpusu se mohla uskutečnit někdy ve čtyřicátých letech 20. století.

Na historii kříže můžeme sledovat složitý vývoj společnosti; kříž postavený na počátku rozvoje osady, aby jí žehnal se stal poněkud zbytečným a stísněným mezi plotem a silnicí.

Po opravách jsme jej o cca 25 cm posunuli a trochu osvobodili.